Pomocí radioteleskopického pole probíhá nepřetržité monitorování signálů z kosmu. Cornellova univerzita vede mezinárodní tým vědců, a právě tento tým zaznamenal rádiový signál, přicházející ze souhvězdí Pastýře [Bootes]. Signál by mohl být první rádiové vysílání, zachycené ze zdroje mimo naší sluneční soustavu.

Tým, vedený postdoc výzkumníkem Jakem D. Turnerem, Philippem Zarkou z Observatoire de Paris na Univerzitě Lettres, a Jeanem-Mathiasem Griessmeierem z Université d’Orleans, publikoval svá zjištění v právě vyšlém časopise Astronomy & Astrophysics dne 16. prosince 2020.

„Představujeme jeden z prvních záchytů rádiového signálu z exoplanety,“ řekl Turner. „Signál pochází z planetární soustavy kolem hvězdy Tau Bootes, která se skládá z dvojhvězdy a planety. „Dělali jsme případovou studii vlastního vyzařování planety. Podle intenzity a polarizace rádiového signálu a podle magnetického pole planety je vše v souladu s teoretickými předpověďmi.“

Mezi dalšími autory studie je také Turnerův postdoktorandský školitel Ray Jaywardhana, profesor astronomie.

„Pokud se pozorování opakovaně potvrdí,“ řekl Jaywardhana, „tento signál otevře nové okno k exoplanetám a ukáže novou cestu ke zkoumání cizích světů, vzdálených desítky světelných let.“

Použití pole radioteleskopů, pracujících na nízkých frekvencích (LOFAR) v Holandsku, zjistili Turner a jeho kolegové vyzařování z planetárního systému, ve kterém se vyskytují planety, nazývané „horké Jupitery“, tj. plynné planety s chováním podobným jejich centrální hvězdě. Výzkumná skupina rovněž pozorovala jiné potenciální signály, přicházející od hvězdy 55 Cancri v souhvězdí Raka, a také Upsilon Andromedae. Avšak pouze Tau Bootes, vzdálená 51 světelných let, vydávala unikátní tvar signálu, odpovídající neobvyklému magnetickému poli planety.

Měření rádiových exoplanetárních signálů umožňuje astronomům rozkódovat vnitřní strukturu planet a vlastnosti atmosféry, stejně jako fyzikální interakce planet, které jsou napůl hvězdami, řekl Turner, člen Carl Sagan Institute na Cornellově univerzitě.

Zemské magnetické pole ochraňuje planetu před škodlivým kosmickým zářením a díky tomu udržuje planetu obyvatelnou. „Magnetická pole kolem exoplanet tak naznačují, že by mohly být obyvatelné,“ prohlásil Turner, „tvoří ochranu jejich atmosfér před solárním větrem a kosmickým zářením.“

Před dvěma lety zkoumal Turner a jeho kolegové rádiové vyzařování Jupiteru a srovnávali jej s možným zářením Jupiteru podobným exoplanetám. Výsledky se pak staly šablonou ke zkoumání exoplanet, vzdálených 40 až 100 světelných roků.

Poté, co získali více než 100 hodin rádiových záznamů, mohli badatelé potvrdit existenci „horkého Jupitera“ v soustavě Tau Bootes. „Výzkum našeho Jupitera byl vzorový pro detekci jemu podobných exoplanet. Zkoušeli jsme to a takovou planetu skutečně dohledali,“ řekl Turner.

Dlužno dodat, že signály od exoplanety jsou velice slabé. „Panuje určitá míra nejistoty, zda signály jsou opravdu z exoplanety. Proto je významně nutné je ještě nadále ověřovat,“ dodal.

Zdroj: https://phys.org/news/2020-12-astronomers-radio-emission-exoplanet.html
Přeložil Petr Dvořák.