Druhým nejvyšším bodem brdského pohoří se svými 862 m je odjakživa vrchol Prahy s téměř šedesátimetrovou věží, do níž vede 255 schodů. Tento vskutku skvostný velikán odjakživa láká milovníky turistiky. Jeho název je odvozen od "prahovité" stupňovité podoby, neboť má svahy příkré k jihu a západu, z části i k severu. Mezi domorodci je kopec často nazýván „Pragerberg“ pocházejíc z dob nacistické okupace, kdy dělostřeleckou střelnici začala využívat německá armáda a název střelnice se změnil na německý „Truppenübungsplatz Kammwald“. Kóta Praha se v té době stala strategickým bodem pro Wehrmacht, který tu nechal vybudovat odposlouchávací a „radiolokační stanici Pegasus“ pro navádění letadel.
Zařízení bylo po skončení bojů v květnu 1945 ihned odvezeno. Osádku tu tvořilo 50 vojáků specialistů + 30 žen radistek. Dodnes lze na tomto vrchu spatřit pozůstatky drobných staveb někdejší radarové stanice a betonové fundamenty základů jednotlivých věží.

V době budování socialismu byla na vrchu opět zřízena vojenská pozorovací stanice. Od roku 1993 kromě armády začala být využívána i pro měření a výzkum lesních ekosystémů a o několik let později i jako součást zabezpečení letového provozu nad naším územím.

V roce 1999 zde začala nově vyrůstat betonová věž nového meteorologického radiolokátoru Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), která koncem roku již značně převyšovala původní vojenskou příhradovou věž. Umístění této stavby bylo dopředu velice dobře zvažováno. Projekt začal vznikat v roce 1998 jako společná investice Ministerstva obrany a Ministerstva životního prostředí popudem na tragickou červencovou povodeň roku 1997. Kóta Praha tím dostala za úkol plnit jednu z hlavních úloh varovné a předpovědní služby pro civilní sektor.
Instalaci radaru, který je ukryt v bílé kopuli financoval ČHMÚ, věž armáda. Celá výstavba byla zahájena v květnu 1999 a již v listopadu téhož roku, obrovský jeřáb vyzdvihl na vršek samotný radiolokátor. Podobný radar je v naší republice ještě na Moravě na Drahanské vrchovině a oba jsou napojeny na evropskou radarovou síť.

Meteorologické radary národní sítě CZRAD, provozované ČHMÚ, poskytují třírozměrnou informaci o srážkové oblačnosti na velké ploše s vysokým prostorovým (1x1 km) i časovým (5 minut) rozlišením.

Funkce radiolokátoru je založena na Dopplerovo jevu. Spočívá v otáčení antény kolem své osy a tím provádí svá měření v různých směrech a úhlech nad terénem. Přitom vystřeluje krátké pulzy do oblačnosti a zpět přijímá odraz. Ten zpracovává počítač vedle v místnosti, který vypočte vzdálenost dešťového mraku nebo ledových částic a my víme, jakým směrem a kam se pohybuje.

Meteorologický radar je velmi užitečný především pro detekci konvektivních bouří, které mohou být doprovázeny nebezpečnými jevy, jako např. intenzivními přívalovými srážkami, blesky, krupobitím, silným nárazovým větrem nebo dokonce tornády. Radarová měření a plošné radarové odhady srážek za určité časové období jsou využívána jako jeden z klíčových podkladů pro meteorologické i hydrologické předpovědní a výstražné účely, mimo jiné pro Systém integrované výstražné služby a Hlásnou a předpovědní povodňovou službu. Meteorologové za jejich pomoci mohou vydat výstražnou informaci na již vyskytující se nebezpečný jev, který od nich dostanou s několikaminutovým předstihem nejen starostové, členové povodňových komisí a hasiči, ale dnes i široká veřejnost pro místo, které se nachází na trase jeho postupu. Stačí si jen stáhnout do svého telefonu novou aplikaci „ČHMÚ“ (zpřístupněna nově od jara letošního roku) a nastavit si v ní místo, které si přejete, aby bylo hlídáno.

Radarová data jsou též využívána mimochodem širokou řadou externích uživatelů, jako např. Řízením letového provozu ČR, Armádou ČR, Integrovaným záchranným systémem, Ředitelstvím silnic a dálnic a dalšími….

Dosah radiolokátoru se jen pro zajímavost pohybuje až okolo 255 km.
Meteorologický radiolokátor prošel v roce 2015 kompletní repasí. Ten původní, již zastaralý společnosti Enterprise Electronics Corporation (USA), byl nahrazen novým od firmy Vaisala (Finsko).

Betonová věž mimochodem není pouze meteorologickým radarem. Je vhodné doplnit, že na věži je umístěno plno dalších přístrojů, které plní funkci především strategickou nejen pro Armádu ČR a NATO, ale i pro řízení letového provozu ŘLP a obrany vzdušného prostoru. S ohledem na určitý stupeň utajení a zabezpečení tak není přístup do areálu a věž pro veřejnost bohužel možný.