jasno — tisk
čas výtisku: 2020–09–24 | 14:24 UTC
publikováno: 2016–01–05 | 00:54 UTC
autor článku: Met Office
MET Office: Co se děje s počasím?
Prosinec 2015 se zapíše do meteorologické historie jako jeden z nejvlhčích a nejteplejších měsíců v záznamech. Současně bude také znám jako měsíc s devastujícími povodněmi (ve Velké Británii — pozn. překl.) v Cumbrii, Lancashire, Yorkshire a Skotsku. Poničená obydlí, narušený obchod, přerušené dodávky elektrického proudu, zásadní škody na dopravních cestách, poničené mosty, přerušená železniční spojení přinesly značné škody a problémy.

V tomto textu diskutuje profesorka Dame Julia Slingo různé faktory, které mohly mít vliv na mimořádné počasí, které jsme pozorovali v uplynulých týdnech.

Je zde několik významných spolupůsobích příčin, které mají vliv na sílu počasí. V posledních měsících převažovalo jižní až jihozápadní proudění, které přinášelo jak relativně vysoké teploty, tak i vysokou vlhkost. Hodně se diskutovalo o tom, zda jev El-Niňo může mít takový vliv na to, co se zde děje — nepravidelné zvýšení teploty povrchových vod Tichého oceánu v rovníkových oblastech, které je nyní mimořádně vysoké, anebo zda je současné počasí důsledkem globálních změn klimatu.

Spojitost s El-Niňo je dozajista velmi zřetelná v projevech dlouhých vln v atmosférické cirkulaci (ve formě hřebenů a brázd), které celkem očekávaně pozorujeme během současných projevů počasí.
Ale je také možno vypozorovat, že současná oblast nadprůměrně teplých vod na severovýchodě Tichého oceánu pozměnila polohu Rossbyho vln nad kontinentem Severní Ameriky, z toho plynoucí výskyt ničivých tornád v USA a také přesun vlhkého vzduchu z jižních oblastí směrem nad Velkou Británii.
Bouře Desmond na začátku prosince je spojována se silným západo-jižně-západním prouděním kolem hřebene vyššího tlaku vzduchu nad východním pobřežím USA, jehož vznik sahá až daleko do karibské oblasti. Spolu s nadprůměrnými teplotami povrchu jižních částí Atlantského oceánu — pravděpodobně také ve spojitosti se slabou hurikánovou sezónou a silným El Niněm — byla hlavní vlastností zdejší vzduchové hmoty zvýšená vlhkost. Díky zesílenému proudění v "atmosférické řece" mohla atmosférická vlhkost dobře zásobovat zdroje tvorby bouřek, daleko více, než je obvyklé. A jakmile se takovýto vzduch dostal do Cumbrie, vyvolalo to masivní srážkovou činnost.

Později v prosinci zesilovala jižní složka proudění, nad východem evropského kontinentu zesilovala tlaková výše, zasahující částečně i nad východ Velké Británie. Tato tlaková výše blokovala jinak běžné západní proudění a postup tlakových útvarů k východu. Severozápadní vody Atlantiku byly podprůměrně chladné, čímž se utvářel větší teplotní gradient a zesiloval jet-stream. Tento stav vedl k prohlubování tlakových níží, jakou byla např. cyklóna Frank. V důsledku toho proudil do naší oblasti teplý a vlhký vzduch z dalekého jihu a způsobil silné srážky a následné povodně, protože srážky dopadaly do již nasycené půdy. Jižní větry na východní straně tlakové níže Frank, zesilované ještě výskytem mohutné tlakové výše na východě Evropy, prostupovaly do vysokých arktických zeměpisných šířek, kam přinášely nezvykle vysoké teploty vzduchu.

Předpoklad bouřlivého a vlhkého prosince byl ukázán už v tříměsíčním výhledu počasí a byl očekávatelný také v souvislosti s probíhajícím silným El-Niněm. Avšak dřívější analýzy předpokládaly, že podstata prosincového extrémního počasí může být provázána s detailní strukturou El-Niňa a také s oblastí teplých vod na severovýchodě Tichého oceánu, že všeobecnou cirkulaci ovlivňuje kombinace těchto jevů.
V otázce, zdali je současná extremalita počasí důsledkem globálních změn klimatu, víme, že zvyšující se teplota oceánů vnáší do atmosféry více vlhkosti — zhruba 6 % na každý 1 °C teplotní odchylky. Tato zvýšená zásoba vlhkosti je zdrojem energie pro vývoj počasí, umožňuje větší vnášení vlhkosti do systému a všeobecné zvýšení srážkové činnosti, takže když vlhká vzduchová hmota dosáhne pohoří Walesu, severní Anglie a Skotska, jsou zdejší srážky podstatně vydatnější. Pokud máme alespoň základní fyzikální vědomosti o povětrnostních systémech, dostáváme věrohodné zdůvodnění zhoršujícího vlivu změn klimatu na zvětšování přirozené variability počasí.

Zdroj
Přeložil Petr Dvořák