Běžně si nevzpomínáme na charakteristiku některé z uplynulých zim — stačí ohlédnutí několik málo roků zpátky a už jsou vzpomínky dosti mlhavé. Evropská zima na přelomu 2005 a 2006 byla výrazně chladná, což je v kontrastu s tím, jaké byly zimy v pozdějších rocích, zvláště po r. 2010. V zimě 2005/2006 napadl sníh ve Velké Británii a místy vydržel až do konce března. Teplotní odchylka na jihu Británie byla -0,4 °C oproti dlouhodobému průměru. 27. a 28. ledna 2006 přišla sněhová bouře do Španělska a Portugalska — na některých místech na jihu Francie a ve Španělsku napadlo až 40 cm sněhu. Sněžilo na ostrově Menorca ve Středozemním moři, kde takovéto počasí běžné není.

Studené počasí na začátku roku 2006 postihlo Turecko (místy až -30 °C, sněhové kalamity v Istanbulu), Řecko nebo sever Itálie. Dosti tuhá zima začala v listopadu a přetrvala až do března, kdy například v Itálii hustě sněžilo, sněžení se týkalo i jižního cípu Apeninského poloostrova, Kalábrie. Teploty na konci ledna 2006 klesaly v Srbsku a Chorvatsku na hodnoty -20 až -25 °C, v Rumunsku byly kvůli mrazu a větru uzavřeny přístavy.

.

Na území České republiky nastoupila zima v polovině listopadu, kdy sněžilo a mrzlo. Po celou zimu až do března v nížinách jen zřídka vystupovala teplota vzduchu nad 0 °C. V lednu 2006 byla teplotní odchylka od dlouhodobého průměru na území ČR zhruba -3 až -5 °C, podle lokality — leden, únor a ještě polovina března představovaly teplotně silně podprůměrné období. Současně bylo toto období srážkově výrazně nadprůměrné (napadl až dvojnásobek běžného srážkového úhrnu), což pak koncem března vyústilo v záplavy při oblevě; průtoky na tocích odpovídaly rozsahu od dvacetileté až po pětisetletou vodu.

Začátkem roku 2006 byla naopak teplotně nadprůměrná Kanada a USA, kde teplotní anomálie přesahovaly i 3 °C směrem do kladné odchylky. Teplotně nadprůměrný byl ale také sever Skandinávie a například výrazně teplejší byly Špicberky na dálném severu Evropy. Teplotní podprůměr byl zaznamenán téměř v celé Evropě, zejména v pásmu od Iberského poloostrova přes střední až po východní Evropu. Na severoamerickém kontinentě byla teplotně podprůměrná Aljaška, v Asii byl silně podchlazený centrální kontinent, kde panovaly běžné teploty mezi -40 až -50 °C.

Teplotní anomálie v povrchových vodách oceánů vykazovaly kladné odchylky v severním Atlantiku a jižním Tichém oceánu. Chladnější vody se nacházely také v regionu El Niňo 3.4 a kolem západního pobřeží Austrálie. Teplota vod zde byla až o 2 až 3 °C nižší oproti dlouhodobému průměru. Chladnější, teplotně podprůměrné vody v rovníkové části Tichého oceánu, zejména v centrálním a východním regionu, zde byly pozorovány už od poloviny roku 2005 a stav trval do ledna až února 2006 — v té době probíhal jev La Niňa, který je protikladem k El Niňo (které například v roce 2015 a začátkem 2016 probíhá v jedné z nejsilnějších historicky zjištěných fází). V souvislosti s tím v rovníkovém Pacifiku vanuly nadprůměrně silnější východní složky zdejších pasátů.